« Späť

K článkům Martina Švikruhy aneb Co brání přijetí pravého evangelia

K článkům Martina Švikruhy aneb Co brání přijetí pravého evangelia

Jak to tak po sobě čtu opakovaně, je to dost nedokonalé. Jde o mou úvahu nad tím, proč mnozí lidé nejsou schopni přijmout pravé, nefalšované evangelium. V Lukáši 12:2 se píše: " Nic není zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude jednou poznáno."

Především chci zdůraznit, že na Martinovi spočívá ohromné Boží pomazání a plán, který Bůh vložil do jeho života,  patří k odkrývání „toho, co bylo dosud skryto“ pro tuto dobu posledních dnů.  Vždyť v Lukáši 12:2 se píše: " Nic není zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude jednou poznáno."

O čem hovoří Martin Švikruha, jsou „USTANOVENÍ V NEBESÍCH“ a jsou to ustanovení Boha Hospodina  o nás k obrazu Božímu, jinými slovy o tom, JAKÉ NÁS MÍT CHCE a CHTĚL MÍT UŽ PŘED STVOŘENÍM SVĚTA. Tvými slovy „On vidí Kristovu dokonalosť. Vidí nás takých, akí sme v skutočnosti. Vidí nové stvorenie.“  TO JE SKUTEČNOST NEBESKÁ. Víme, když Ježíš po rozhovoru s žalobci odpouštěl Máří Magdaléně, že ji VIDĚL očima Otce tak, JAK JI BŮH ZAMÝŠLEL, NÁDHERNOU, DOKONALOU. Už to byl obraz nového stvoření, které měl o ní na mysli Bůh dávno před tím, než ji stvořil. Je to úplně prvotní představa Boží o nás všech: nás vyvolil už před založením světa (Efezským 1:4), abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří. Bůh, než nás stvořil, nás dopředu naplánoval. To je vlastně Boží projekt. Než architekt dá postavit dům, musí udělat projekt.

Ježíš za svého života na zemi svým vyučováním udělal všechno pro to, aby oddělil svatost od nepravosti, pravdu od lži, atd. Svým dílem na kříži pak ukázal, JAK BŮH ODDĚLUJE HŘÍCH OD LIDÍ – a ty, kteří v to uvěří, učiní je svobodnými.

Po Golgotě vypráví Nový zákon o tom, jak to chodilo bezprostředně po Ježíšově zmrtvýchvstání a následně po vylití D.Sv. o Letnicích – což se zčásti týká i naší doby.

 Jestliže čteme Nový Zákon, můžeme vidět pravdu, kterou vidí Martin podle svého obdarování. Můžeme však vidět i jiné pravdy – podle míry obdarování dalších služebníků Slova.

O mně: Mnoho jsem získala od kazatelů či učitelů Slova Života a Církve Nová Naděje na Tv7 v letech 2009- 2011. Tento rok mi Pán třídí poznatky, které do mne vložil ... Mluvím teď jenom o poznatcích, protože tématem tohoto zamyšlení je POZNÁNÍ.  A jen díky tomu, že mi Pán dal do vínku život Josefa, syna Jákobova, a předem mi pro něj nastavil vnitřní i vnější podmínky naprostého ateismu, moje celoživotní pátrání po původu mých neřešitelných problémů a obtíží bylo naprostou nutností. Rozuzlení tohoto mého životního rébusu se nestalo hned po mém obrácení r.1992, ani po vyznání Pána Ježíše mým Spasitelem a Pánem tři roky poté, třebaže jsem od r.1992 prožívala čtyřleté období vrcholné Boží milosti, o jaké se mi předtím ani nezdálo. Zdržení mého pátrání (ale možná i dosud nemyslitelný zisk z řady drobných i velkých Božích odpovědí během té další „ztracené doby“) měly na svědomí mé skryté modly a též evangelium, procezené sítem démonických pevností v mé mysli a taktéž nevědomých lidských falzifikátů. Takto zpracovaná radostná zvěst měla v mém nitru za následek mnoho otevřených dveří a trhlin, takže jsem se na nějaký čas stala skutečným rájem pro démony. Ale i to bylo Božím záměrem pro mě, stejně jako fakt, že skutečné čištění mého stromu a vzdělávání v pravém evangeliu začaly probíhat až za rok od okamžiku, kdy jsem po 15 letech víry padla na své úplné DNO a byl mi přidělen plný invalidní důchod. Roky 2009 až doteď pro mne znamenaly obrovský posun dopředu, protože Bůh „Vztáhl ruku z výše, uchopil mě, vytáhl mě z nesmírného vodstva.“ Žalm 18:17

---------------------------------------------------

Jednou v noci 2010, kdy jsem se v Duchu Svatém začetla do internetové Bible, mi Pán v bleskovém  zjevení ukázal ve Starém zákonu, jak vedl svůj lid.

Bylo pro mě naprosto úžasným zjištěním, jak se na příkladu starozákonního lidu střídala období poslušnosti Boha, postupného odvrácení se od Boha, úplného odpadnutí od Boha a pod velikým tlakem předem oznámených a zrealizovaných trestů naposledy opětovné navrácení se lidu celým srdcem k Bohu na počátku nového období Boží milosti a požehnání ve všech oblastech života. /***  ve kterém svůj lid bohatě žehnal hojností.

Tyto cykly probíhaly, dá se říci, úplně stejně až do 1. příchodu Pána Ježíše – a byly mi předestřeny v takové rychlosti, že jsem neustále žasnouc nezůstala na pochybách  o Jeho záměrech s námi: Milost, Milost; a zase Milost!

------------------------------------------------

Ve vztahu k danému tématu jsem získala toto poznání: Lidé (nekřesťané) jsou duchovně na velmi různých úrovních,  od prostého pohanství až po vypěstované školy s jasným démonským pozadím. I pro ně však platí i níže uvedené charakteristiky jejich vývoje a vyzrávání do dospělosti stejně jako u dalších kategorií...

Konvertité ke křesťanství (i bez předchozí příslušnosti ke komunitám stojících na ďáblových skutcích) jsou rovněž na velmi různých duchovních úrovních, a to vlivem nejrůznějších ďáblových povázaností z předchozích generací, rodičovské a školní výchovy bez Boha, vlivem nesčetných životně důležitých bodů a situací, které je zasáhly během tak důležité doby vývoje v dětství, dospívání a adolescenci (určujících směr jejich života) a konečně vlivem vlastní vzpoury proti daným zraňujícím autoritám svého života.

Tradiční věřící. Zde nemám poznatky – snad kromě neznovuzrozených v katolické církvi, a to je celkem obecně známo ... Stačí si přidat všechny ty předchozí, z větší části utajené (skryté) skutečnosti, pocházející jak z vývoje, tak ze záměrných odklonů od pravého Evangelia a překrouceného učení od Živého Boha.

Jsem bývalý psychiatr. Proto nejlépe ze všeho mi dal Bůh poznat NEVĚDOMÉ  či PODVĚDOMÉ CESTY hříchu a skrytosti cest, kterými ďábel vniká do nitra člověka. Lidé, aby si udrželi schopnost aspoň zčásti dostát nárokům běžného života, vytěsňují ze svého vědomí trapné zážitky, zranění, ale i hříchy, takže tyto pak pracují podvědomě nebo i nevědomě a v jejich psychice je spousta trhlin i propastí a ráj pro bludná učení a další „dary“ satanovy. MUSÍM PODOTKNOUT, že ZDALEKA  NE VŠICHNI  POSTIŽENÍ jsou obyvateli psychiatrických léčeben nebo návštěvníky psychiatrických a psychologických ambulancí, anebo se obracejí se na homeopatické, psychotronické. kinesiologické a další z ďáblovy ruky dané „ordinace“.  Větší část takových lidí se denně pohybuje ve světě kolem nás a mezi námi a bývají i návštěvníky či neproměňujícími se členy církví v našich sborech, farnostech, aj.

UZAVÍRÁMMartinovo učení je pravdivé a odpovídá poznání Živého Boha a je nezbytně nutné, aby křesťané poznali živého Ježíše a vše, co v Něm mají. Vzhledem k tomu, co jsem předestřela (asi ne zcela vyčerpávajícím způsobem), není každému dostupné toto jeho poznání vírou přijmout. Oni prostě neslyší, nebo slyší jen částečně – a ještě jim to ďábel zkreslí (anebo je dokonce obrací proti Martinovi).

Proto také stále i za našich časů platí CELÝ ZÁKON AŽ DO POSLEDNÍ TEČKY, jak řekl Pán Ježíš. 

KDYŽ SE NA TO PODÍVÁM  OKEM BOŽÍHO ZJEVENÍ, jak mi je dává Bůh, pak stále, byť na různých úrovních, u jednotlivců či skupin lidí, v různých časech a na různých místech (geografických, či niterných) PROBÍHÁ CELÝ  STARÝ ZÁKON  I  PROROCI. Je to Bůh, který dává poznání všem a bez výhrad. Někoho nechává dlouho v osidlech pohanství či v učeních iluminátů nebo padělaného evangelia.  Jednoho křesťana VEDE dlouho PO CESTÁCH STARÉHO ZÁKONA , a to I DNES, I  JAKO VĚŘÍCÍHO, DOKONCE  I  JAKO ZNOVUZROZENÉHO. Jiného vede ke znovuzrození, obdaří jej duchovními dary a povolá okamžitě ke službě. A jaké množství variant je mezi těmito dvěma body... ?  Teď mi napadá jedna tradiční církev (mám ji ráda, protože to byla druhá a důležitá štace mého počátečního pohybu v církvích). Nevím, zda je to tak ve všech tradičních církvích, ale – nemají být právě ony úschovnou dobrých (Božích) tradic výchovy? V nich neprobíhají nějaká zvláštní „duchovní osvícení“, mají daleko k extrémům v dogmatech, v učeních, a hlavně se neprohlašují za „tu pravou a jedinou církev, která má JEDINOU PRAVDU“. Na příkladu zmíněné tradiční církve jsem poznala, že ony se věnují, jak nejlépe mohou, praktickému životu rodinné výchovy a vztahů v církvi podle Ježíšova evangelia, i podle Božích pokynů a rad skrze apoštoly v mnoha epištolách Nového zákona.

VŠECHNO, CO DĚLÁ BŮH, má svůj smysl a význam. Jeho cesty jsou JINÉ a VYŠŠÍ než naše cesty a Jeho úradky jsou velkolepé. Není nad našeho velikého Boha, který je Bohem všech živých.  Chcete-li si připomenout jeho velikost a vládu nad vším stvořením, pak se podívejte do Joba, tam, kde Bůh promluvil ze smrště. Tam si uvědomíme Jeho velikost a svou malost a často svou hloupost a omezenost. Jen JEMU patří DOBROŘEČENÍ, ČEST, SLÁVA, ÚCTA I DÍK.  

Přidávám video: Jmenuje se  "On je v tobě"  http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=gm7S7CNq8xU#!

 

 

A ještě - tyto nádherné verše pro vás!

Římanům 16:25  Sláva tomu, který má moc upevnit vás ve víře podle mého evangelia a podle zvěsti Ježíše Krista: v ní je odhaleno tajemství, které od věčných časů nebylo vysloveno, 26  nyní je však zjeveno prorockými Písmy a z příkazu věčného Boha stalo se známým mezi všemi národy, aby je poslušně přijali vírou. 27  Jedinému moudrému Bohu buď skrze Ježíše Krista sláva na věky věků. Amen.

 

Predchádzajúci Ďalej
Komentáre
Prihláste sa pre pridanie komentára
Jarmila Semanová
Drahá Marie,

ďakujem Ti za tento článok.

Oceňujem mnoho z toho, čo si napísala - áno, Boh nám zjavuje aj cez Martina, že On je Večná Láska ... a že pre nás už niet žiadneho odsúdenia.
Odoslané 24.3.2012 7:19.
Na MK som iba krátko, ale všimla som si, že tu kresťania spolu nažívajú vo vzájomnom spolužití...Tak iba toľko: milá Marie, máte pravdu v tom, že je to Martinovo učenie, ale iba v tom... a nie učenie RKC, preto s týmto učením nesúhlasím...Zároveň ho neodsudzujem, lebo iba Ježišovi prináleží, aby nás súdil, a nie nám, Jeho ovečkám...Nám prináleží iba navzájom sa milovať...milovať, milovať a ešte raz milovať...Jeho učenie je ale pre nás, kresťanov - katolíkov, ktorí sme "spoznali plnosť učenia" i silu Ducha Svätého, ktorí prijímame Pána Ježiša vo Svätej Eucharistii do svojho srdca, veľmi nebezpečné, (myslím tým, že ak zvedie z Pravej cesty takúto ovečku), lebo vo svojich Povzbudeniach píše iba o tom, ako sme už spasení Ježišom, nemusíme byť priamo účastní na Jeho vykupiteľskom diele, pre svoju spásu už netreba nič urobiť...chýba mi v nich pokora a uznanie si vlastnej viny: moja vina, moja vina, moja preveľká vina...
Odoslané 24.3.2012 13:55.
Evička, je to jemné ako vánok, ale pravdivé a jasné. Nie sú to polopravdy zabalené do medových slov, nie je to bezhlavý útok len preto, že „nesúhlasím“ s niečím, čo ma zväzuje a zaväzuje svoj život korigovať podľa Božích - Ježišových slov. Radosť mi dáva vedomie, že som Božie dieťa, že patrím do spoločenstva Cirkvi, kde všetci spoločne vyznávame vieru, nádej a lásku podľa Ježišovho učenia, kde sme vedení k tej skutočnej radostnej zvesti, že Boh je láska, láska, ktorá je súčasťou aj našich vzájomných vzťahov a radostného očakávania. Časy "bu-bu-bu" sú už dávno za nami. Treba len otvoriť oči a srdce, aby sme nekolísali zmietaní pochybnosťami.
Odoslané 24.3.2012 14:21 ako reakcia na Eva Vráblová.
Jarmilo, chápu, co jsi chtěla říci. (/Nabízím tykání).
Měla jsem také trochu problémy s tím, o čem Martin mluví. Spíš z tohoto hlediska: Jak mohu žít Kristem ve mně, když to prostě neprožívám, naopak, když jsem tak často dušena svým nepřítelem? A zvláště v těch chvílích, kdy se tomu Zlému podařilo přesvědčit mě o tom, že jsem naprosto nepřijatelná, naprosto k ničemu, naprosto bez ceny a že nikdy nebudu moci nikomu sloužit v Jeho jménu.
Jako nemluvně jsem byla pokřtěna v katolické církvi Psal se rok 1951. Ale nikdy jsem nedostala žádné vyučování, protože v první třídě školy mě rodiče zavolali z ulice, když jsem šla do hodiny náboženství, a už jsem tam nikdy nebyla... Někdy možná o tom dál něco řeknu více. Do svých 41 let jsem byla ateistkou, nechávajíc se oklamávat dobou, ve které jsem žila.
Jak jsem naznačila ve svém článku, musela jsem hodně dlouho zkoumat, proč se všechno od mého dětství odvíjelo "proti mně" a vzalo mi to všechno, co žena od svého určení Bohem považuje za štěstí. A nakonec mi to vzalo veškerou radost tady vůbec být... A jedině Bůh, ve kterého jsem uvěřila a na kterého jsem se teprve před čtyřmi lety(bylo mi 57 let) úpěnlivě začala obracet se všemi svými otázkami, mi začal opravdu pomáhat. Nemohli mi porozumět ani sourozenci ze sboru, i když právě tam jsem prožila nádherné doteky Boží lásky (1992-1996). Byly doby, kdy mi okolnosti zabránily chodit na shromáždění, byly doby, kdy moje nemoc mi bránila chodit na shromáždění (jsem v invalid.důchodu pro deprese, které mne dovedly k totální vyčerpanosti (2007). A byly doby, kdy jsem raději volala k Pánu, než že bych si šla poslechnout Boží slovo či modlit se s nimi.
Procházet tímto utrpením bylo hodně těžké. Ale Bůh, bohatý ve svém milosrdenství mi vždycky včas otevřel nějaká tajná dvířka a vyváděl mne do svobodného ovzduší. Jak se to dělo, psala jsem v článku.
V posledních letech jsem od Pána získala tolik, co jsem si předtím nikdy nedokázala představit. Abych nezpychla, nechal mě vždycky projít dalším temným údolím. Jsem mu velice vděčná za Jeho výchovu.
Když jsem si přečetla Martinův článek "Najväčšie tajomstvo už viac tajomstvom nie je" Nedeľa, 2012, január 1, Bůh se mě hluboce dotkl.
Dotkl se mě tímto textem: Kol 1,25-27 NASB - (– NBK) - list apoštola Pavla do Kolosu: „Ja som sa stal služobníkom Cirkvi ..., aby som naplno ohlasoval Božie slovo, to znamená tajomstvo, ktoré bolo od vekov a pokolení skryté, ale teraz sa zjavilo jeho svätým .... A TO JE KRISTUS VO VÁS, NÁDEJ SLÁVY.

Chci Ti sdělit, že Martin jde v Pavlových šlépějích a odhaluje tajemství Evangelia. Ti nejubožejší a nejvíc oklamaní lidé je potřebují slyšet!
Martin neopomíjí nutné pokání křesťana, když zhřeší. Mluví ve svých článcích také o "kajaní sa", ale také mluví o tom, že není nutné setrvávat v pocitech viny, kterou jsme vyznali! Nemůžeme přece stále žít pod jhem slov "moja vina, moja vina, moja veliká vina". Pán Ježíš za ni zaplatil. Znovuzrodil v nás nového našeho ducha (ne duši, ta zůstala stejná) a vložil do nás svého Ducha, abychom Pána Ježíše mohli nsledovat v Jeho moci!
Částečně souhlasím s Tebou v tvých obavách, "aby nezviedol nejakú ovečku z Pravej cesty". Je nutné si uvědomit, že VŠECHNO ŘÍDÍ PÁN. A náš Pán neotevře pro tohle Martinovo slovo uši těm, kteří na to nejsou připraveni. Blíží se však velikou rychlostí doba, kdy každý člověk se skloní před Pánem.
Chtěla bych dodat, že je třeba POZNAT PÁNA. A opravdu poznat ho můžeme POUZE A JEDINĚ z JEHO SLOVA, které otevírá věřícímu Duch Svatý. Ne každý má tolik času, aby mohl do hloubky procházet Slovo Boží a kolem lidí i v lidech je mnoho trní...
Věřím však osobně, že nastane doba, kdy tady bude tolik apoštolů Pavlů :-), kdy se ti, kteří byli zajati vládcem tohoto světa, budou setkávat s Božím slovem na každém rohu ulice... Ovšem, pozor na ty nepravé! A zase: Jenom Slovo Boží nesené Duchem Božím může spolehlivě ochránit před falešnými zvěstmi ...
Podívej se, kdo je náš Pán!
Zjevení Janovo 3:14  "A andělu církve v Laodikeji napiš: Toto praví Amen, ten věrný a pravý svědek, prvopočátek Božího stvoření: ....
Zjevení Janovo 19:11  A uviděl jsem otevřené nebe, a hle, bílý kůň. A ten, který na něm seděl, se jmenoval Věrný a Pravý a ten spravedlivě soudí i bojuje.

Přeji Ti, Jarmilko, pokoj Boží z Jeho milosti a ravdy. Marie
Odoslané 24.3.2012 17:43 ako reakcia na Eva Vráblová.
2 Kor 19-22 19 Veď Boží Syn Ježiš Kristus, ktorého sme u vás hlásali, ja, Silván a Timotej, nebol "áno" aj "nie", ale v ňom bolo iba "áno".Lebo všetky Božie prisľúbenia, koľko ich je, v ňom sú "áno", a preto je skrze neho aj naše "amen" Bohu na slávu. A Boh nás i vás posilňuje pre Krista, on nás pomazal, on nás označil svojou pečaťou a vložil nám do sŕdc závdavok Ducha.
1Jn 1,7-9 Ale ak chodíme vo svetle ako je on vo svetle, máme spoločenstvo medzi sebou a krv Ježiša, jeho Syna, nás očisťuje od každého hriechu. Ak hovoríme, že nemáme hriech, klameme sami seba a nie je v nás pravda. Ale ak vyznávame svoje hriechy, on je verný a spravodlivý: odpustí nám hriechy a očistí nás od každej neprávosti.
Odoslané 24.3.2012 18:11 ako reakcia na Marie Frčková.
Moc se omlouvám .... Můj komentář byl pro Evu.... emoticon Takže se omlouvám jak tobě, Jarmilko Semanová, tak i tobě, Evičko Vráblová, za chybné oslovení. Celý komentář je pro Evičku!
Odoslané 24.3.2012 20:38 ako reakcia na Marie Frčková.
Děkuji Ti, Jarmilo za komentář. Těší mě, že Ti článek něco dal.
Odoslané 24.3.2012 20:40 ako reakcia na Jarmila Semanová.
Velmi výstižné verše emoticon ... Děkuji za tebe, Anička.
Odoslané 24.3.2012 20:42 ako reakcia na Anna Václavová.
Jarmila Semanová
Pokorou je ochota hľadať, nachádzať a poznávať Pravdu.

Ak veríme Ježišovi a odpočívame v Jeho milosti, ovocím je naša priama účasť a podiel na Jeho Kráľovstve.
Nie naopak - ako podmienka.

Spása je zadarmo. A každý, kto si ju snaží čímkoľvek zabezpečiť, poistiť a či kúpiť, robí zo svojho srdca tržnicu - niečo za niečo ... vari si nepamätáme, ako Ježiš nemohol zniesť takéto maniere na chrámovom nádvorí? Aj my sme chrámom Ducha Svätého.
Odoslané 24.3.2012 21:35 ako reakcia na Eva Vráblová.
Marie, vdaka za tento prispevok. Mala som skutocne slzy v ociach, lebo som aspon kusocek pochopila, co si sa tu snazila povedat na temu Martin. Je mi skutocne luto, ze aj ja odmietam skör, nez by mi Duch sv. mohol naznacit, o co ide... Hlboke, prezite vyznanie. Vdaka Marie!
Odoslané 11.9.2012 11:52.
Myslím si jedno, že my kresťania, musíme stavať v prvom rade na láske, nie za každú silu niekoho druhého iba presviedčať o svojej pravde, pretože to potom by bola pýcha. Ak niekto niečo zle chápe, treba mu to s láskou vysvetliť. Za Martina sa modlím každý deň, žehnám mu. Ale chýba mi v jeho príspevkoch pravé učenie o Božej milosti. To je ešte väčšie a úžasnejšie. Tradičných katolíkov je celá horda, čo je smutné. Nechápu totižto ani učeniu Cirkvi a dávajú zlý príklad. Tak by sa dali parafrázovať slová apoštola Pavla z Listu Rimanom 2,24. Katolícka cirkev je inštitúcia, ktorú ustanovil sám Ježiš. Ale pravú Kristovu Cirkev tvoria všetci naozaj znovuzrodení ľudia v Duchu Svätom. A na záver chcem napísať, že som katolík. Ale to asi väčšina tu o mne už vie. Len aby bolo jasné, že tu na zemi, patrím ku Katolíckej cirkvi a nechcel som očierňovať nejako ostatných katolíkov, skôr som prejavil nad tým ľútosť, pretože ma to osobne trápi. Nech ťa žehná Pán Ježiš Marie!
Odoslané 11.9.2012 12:51.