Maršal Stalin, verím, že Boh je na našej strane. Aspoň ja som urobil všetko pre to, aby bol našim verným spojencom. Winston Churchill. A diabol je na mojej strane. Lebo celý svet vie, že diabol je komunista a Boh dozaista dobrý konzervatívec. Josif V. Stalin Teheránska konferencia, november 1943
Uvádzam výňatok z komunistického manifestu. Je v češtine, pretože slovenský som na internete nenašiel. Najmä pre tých, ktorí s tým nie sú oboznámení.
Zrušení rodiny! I největší radikálové se pohoršují nad tímto hanebným úmyslem komunistů.
Na čem je založena nynější, buržoazní rodina? Na kapitálu, na soukromém zisku. Plně vyvinuta existuje jedině pro buržoazii; jejím doplňkem však je život bez rodiny, vnucený proletářům, a veřejná prostituce.
Buržoazní rodina ovšem zanikne spolu s tímto svým doplňkem a obojí zmizí se zánikem kapitálu.
Vytýkáte nám snad, že chceme zrušit vykořisťování dětí jejich rodiči? Přiznáváme se k tomuto zločinu.
Ale vy tvrdíte, že nahrazením domácí výchovy společenskou výchovou chceme zrušit vztahy člověku nejdražší.
A není také vaše výchova určována společností? Není určována společenskými vztahy, v nichž vychováváte, přímým i nepřímým vměšováním společnosti, školou atd.? Komunisté si nevymýšlejí nějaké působení společnosti na výchovu; mění pouze charakter výchovy, zbavují ji vlivu panující třídy.
Buržoazní řeči o rodině a výchově, o něžném poměru mezi rodiči a dětmi jsou tím odpornější, čím víc rozvoj velkého průmyslu přetrhává všechny rodinné svazky proletářů a čím víc jsou děti proměňovány v pouhý předmět obchodu a v pracovní nástroje.
Ale vy komunisté chcete zavést společenství žen, křičí na nás sborem celá buržoazie.
Měšťák vidí ve své ženě pouhý výrobní nástroj. Slyší, že výrobní nástroje mají být dány do společného užívání, a nemůže si ovšem představit nic jiného, než že stejný úděl postihne také ženy.
Nemá ani potuchy, že jde právě o to, zrušit postavení ženy jako pouhého výrobního nástroje.
Není ostatně nic směšnějšího než přemravné zděšení našich měšťáků nad domnělým oficiálním společenstvím žen u komunistů. Komunisté nepotřebují zavádět společenství žen, to tu bylo skoro odjakživa.
Našim měšťákům dokonce nestačí, že jsou jim k dispozici ženy a dcery jejich proletářů, o oficiální prostituci ani nemluvě, a s náramným potěšením si vzájemně svádějí manželky.
Buržoazní manželství je ve skutečnosti společenstvím manželek. Komunistům by bylo možno nanejvýš vytknout, že by chtěli[37] změnit pokrytecky zastřené společenství žen společenstvím oficiálním a nezastřeným. Rozumí se ostatně samo sebou, že se zrušením nynějších výrobních vztahů zmizí také z nich vyplývající společenství žen, tj. oficiální i neoficiální prostituce.
Komunistům se dále vytýká, že prý chtějí odstranit vlast a národnost.
Dělníci nemají vlast. Nelze jim vzít něco, co nemají. Protože proletariát musí nejprve dobýt politické panství, pozvednout se na národní třídu[38] a konstituovat se jako národ, je sám ještě národní, třebaže nikterak ve smyslu buržoazie.
Nacionální rozdíly a protiklady mezi národy mizejí stále víc už s rozvojem buržoazie, svobodou obchodu, světovým trhem, stejnorodostí průmyslové výroby a jí odpovídajícími životními poměry.
Vláda proletariátu tento proces ještě více urychlí. Spojená akce, alespoň civilizovaných zemí, je jednou z prvních podmínek osvobození proletariátu.
Tou měrou, jak bude odstraňováno vykořisťování jednoho individua druhým, bude odstraňováno i vykořisťování jednoho národa druhým.
S protikladem tříd uvnitř národa[39] padne i vzájemné nepřátelství mezi národy.
Obžaloby proti komunismu vznášené z hlediska náboženského, filosofického a vůbec ideologického nezasluhují obšírnějšího rozboru.
Prečo som teda vybral tieto veci z komunistického manifestu? Jednoducho preto, aby každý mohol vidieť, že komunizmus tu máme stále, ale stal sa z neho akýsi hybrid. Zem bola pokusné laboratórium, v ktorom sa skúmali rozličné ideológie, svetonázory atď., až napokon sa vytvorí nejaký nový hybrid z toho všetkého. Zrušenie a zničenie rodiny vidíme mnohonásobne, z pokusov LGBTI hnutia, z feministického hnutia, a teraz nastávajúcej tzv. Juvenilnej justície, čo nie je presný termín, ale tento termín sa na Slovensku už udomácnil a nikto si pod týmto termínom už nepredstaví ten pôvodný význam. Neviem koho zásluhou to bolo, ale každý z nás si pod týmto termínom predstaví odoberanie detí a ich umiestnenie do ústavnej starostlivosti. Samozrejme, kedže väčšina rodín na Slovensku žije v biednych podmienkach, tak sa hneď nájde množstvo vecí, prečo tie deti im odobrať. Nie, nemusí to byť na základe týrania, bitia, zneužívania, ako teraz môžeme v hojnom zažívať mediálnu masáž mozgov a propagandu z obrazoviek televízií o zneužívaní detí a odobrovaní sociálnych služieb. Tie totižto tiež už akosi sa zvrátene menia. Nemajú záujem rodine pomáhať, ktorá by niečo nemala. Ich hlavnou úlohou sa čoraz viac stáva a bude odoberanie detí a umiestňovanie ich do ústavnej starostlivosti, k výchove štátom, ako to mali už od počiatku komunisti v pláne. Nachádzate tieto veci v manifeste? Ohľadom tých národných rozdielov museli svoje požiadavky zmierniť, a uplatiť ten buržoázny systém, pretože ich nefungoval. Uvádzam tu ešte kratšie videá ohľadom tejto témy, ako aj včerajšiu reláciu o Juvenilnej justícii na Slobodnom Vysielači.
Kultúrny marxizmus - Frankfurtská škola - Koniec národov
Kritická teória - kolektivizmus
Androgynie - Kulturní pesimismus - Rozpad rodiny
Slobodný vysielač: Juvenilná justícia Hostia: Jozef Dupkala, Iva Vranská Rojková a Lucia Boddington