Eucharistie rozhodně nepatří jen do kostela: celý náš život má být eucharistií. Učíme se ji slavit každý okamžik svého života, všude tam, kam nás Pán postavil. A slavení, které se děje uprostřed všednodennosti, je stejně důležité jako to v kostele: je jeho ovocem, jeho prodloužením.

Člověku by nic neprospělo být denně na mši svaté nebo i na dvou mších, kdyby se proto nepodobal více Kristu, kdyby nerostl v lásce. Byl by jen polykačem hostií! Jak to říkal Jan Zlatoústý: „Tys pil krev Páně, a nerozpoznáváš svého bratra…“

Kolik křesťanů bylo za totality ve vězení! Léta nebyli na mši svaté, ale jejich život byl možná více eucharistií než život nás venku, kteří jsme v kostele byli denně. Slavit eucharistii znamená žít „skrze Něho, s Ním a v Něm“ pro druhé.

***

Zpracováno podle knihy Vojtěch Kodeta: Učednictví, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

***

Další texty k tématu eucharistie naleznete zde

 

http://www.pastorace.cz/Clanky/Eucharistie-nepatri-jen-do-kostela.html

+

Vojtěch Kodet patrí k mojim obľúbeným autorom kázní a prednášok, plných Ducha svätého. Je človekom, kňazom, rehoľníkom súčasnej doby, pozná problematiku súčasného života, je pre mňa príkladom autentického života, plného svedectva a radostného hlásania Slova v dnešnom svete. Nech ho žehná Pán - ďakujem za toho Božieho človeka!